Po nečekaném úspěchu s rozhovorem (Tomášem Chalupou) jsem se rozhodl (a i okolnosti k tomu nahráli) k dalšímu „pohovoru“ s naší dlouholetou oporou a „osobností Ohnišťanského fotbalu“ panem Václavem Kmínkem . Rozhovor proběhl dne 16.10.2012 na našem hřišti při tréninku žáčků a chlapů, na který se přišel podívat na svého syna a vnuka, který za nás ve dvou zápasech čtyřikrát skóroval, ale nyní již ke zmíněnému rozhovoru :
– 1) Kde jste pracoval a co nyní děláte ? Byl jsem zaměstnán jako řidič sanitky. Z toho 13 let u rychlé lékařské pomoci a nyní jsem spokojený důchodce.
– 2) Hrával jste někdy fotbal ? V dorosteneckém věku jsem hrál za Tatran Vysoké Veselí na pravé záloze, později tento post hráli i moji kluci (pozn. ještě hrají) .
– 3) Zkuste porovnat nynější fotbalové zázemí s předchozím ? Nynější zázemí je o 100% lepší, dříve na starém hřišti byli dřevěné kabiny, a pokud pršelo, tak se hrálo vyloženě v kalužích.
– 4) Kde jste se byl díky fotbalu podívat a jaké zážitky vás potkaly? S kluky, když přestoupili do myštěvského dorostu, jsme po sobě tři roky postupovali a díky tomu projezdili celý Východočeský kraj. Nejotřesnější zážitek jsem měl v Nepolisech, kde jsem byl se záchranou službou, kde hráč zkolaboval a byl přivolán i vrtulník, ale hráč při převozu zemřel, potom ještě jako divák v Myštěvsi, kde hráli moji kluci zápas dorostu, kde za deště při skluzu domácího hráče musel být odvezen do nemocnice hráč hostí s otevřenou zlomeninou holenní kosti a zhruba po roce jsem ho potkal a byl po třech operacích v invalidním důchodu.
A i s naším fotbalem jsem toho také zažil dost – kotníky, kolena, ale hlavně koukám, aby někdo neměl při těch soubojích zapadlý jazyk a nestalo se něco horšího.
– 5) Na kterého hráče rád vzpomínáte? No z místních, kromě vlastních synů, na Miloše Matějku, který byl na hřišti neúnavný dříč a srdcař.
– 6) Vedete si některé statistiky? Statistiky si žádné nevedu, ale z Hradeckých novin si vystříhávám veškeré články, co se týče našeho fotbalu.
– 7) Srovnal by jste hru nyní s tou, kdy se začínalo? No určitě se hra zrychlila, ale vadí mi, že někteří hráči to ohnišťanské fotbalové srdíčko zapomínají a je škoda dle mého názoru, že mezi hráči není taková vůdčí postava.
– 8 ) A co fanoušci ? (do toho se přidává Martin (syn), já si pamatuji, že na starém hřišti byli fanoušci na školce a měli tam i transparenty). Já si myslím, že to je podobné, akorát nyní přibyly od Štefanů bubny.
– 9) Tak a co občerstvení ? Nyní jsou určitě lepší prostory, dříve tam měl pan Purma klobásy z dřevěné udírny a pivo bylo taky dobrý (do toho se opět vložil Martin: klobásy tady máte jedny z nejlepších)
–10) Provozoval jste ještě nějaký jiný sport? Jezdil jsem hrát hokej do Sloupna na zamrzlá luka a byl jsem v bráně, měl jsem tátovi filcové rukavice, protože v té době žádné lapačky nebyly, nohy obalené pytlema, a potom jsem hrál ještě ping pong u Píšu v hospodě, jako svazáci jsme se složili na stůl, který jsme přivezli vlakem z Hořic a kolikrát hráli až do rána
– 11)Mával nebo pískal jste někdy? No mával jsem jednou ve Stěžerách naše chlapy a byl jsem z toho krajně rozladěn, nebyla to moje parketa, protože jsem dostal jmen nejen od protihráčů.
Děkuji za rozhovor a hodně zdraví do dalších let.