Dne 19.10. 2010 nás navždy opustil kamarád a spoluhráč Ladislav Kánský. Cestou tohoto krátkého článku z pera M. Náhůnka bychom se s ním chtěli rozloučit.
„Žádná smrt nemůže být zlá,které předchází dobrý život.“(citát M. Kopeckého)
A to přesně platí pro život Ladislava Kánského. Mezi všemi hranicemi,které jsou lidem vymezeny-jak mladým,tak i ve vysokém věku,je smrt hranicí konečnou. Zpráva o odchodu člověka,který nám byl po léta blízký,působí jako studený stín. Člověka zamrazí,zachvěje se a pomíjivost všeho pozemského,kterou si náhle uvědomí,dopadne těžce na jeho srdce.
Ladislav Kánský se narodil 3.11. 1953 a šťastné dětství prožil spolu se svým mladším bratrem Petrem v Ohnišťanech. Do základní školy chodil až do 5. třídy v Ohnišťanech a poté nastoupil do ZDŠ Smidary. Po ukončení školní docházky se vyučil v ZVÚ Hradec Králové kovářem. Zde také téměř celý život pracoval,s krátkou přestávkou,kdy pracoval u Stavebních izolací a v místním ZD. Láďa byl dvakrát ženatý,v prvním manželství měl syna Tomáše,v druhém dcery Simonu a Martinu. Láďa měl všestranný sportovní talent,dobře hrál například stolní tenis. Jeho největší sportovní láskou se ale stal fotbal. První fotbalové krůčky udělal v sousedních Chomuticích a potom v dorosteneckém věku ve Skřivanech. Po založení fotbalového oddílu v Ohnišťanech hrál za místní jedenáctku. Vynikal technikuo a tvrdou střelou. 
Po ukončení aktivní kariéry nepřestal kopanou v Ohnišťanech sledovat a stal se pravým ohnišťanským patriotem. V posledních deseti letech se stále víc zapojoval do dění v klubu a neustále přicházel s nápady na zlepšení a rozšíření činnosti. Byl duší a jedním z hlavních organizátorů turnajů v kopané starých gard a turnajů v malé kopané.
K jeho zálibám patřila také karetní hra mariáš. Pravidelně se zúčastňoval Vánočního a Velikonočního turnaje v místní hospůdce. Podílel se i na jejich organizaci. Každý pátek si jezdil zahrát se svými kamarády.
Láďa měl velké charizma a řady jeho přátel,kamarádů a známých byly hodně velké. Svým osobitým humorem,kamarádskou povahou a nakažlivým smíchem k sobě lidi přitahoval a byl vyhledávaným společníkem.
Nemusíme tedy slibovat,že na něj nezapomeneme. V našich srdcích zůstane navždy-Na Láďu se zapomenout nedá!
