V pravidelně vydávaném Ohnišťanském zpravodaji se objevil opět článek z historie naší kopané.Pro vás,kteří nenavštěvujete obecní internetové stránky a nemáte ani možnost si přečíst tištěnou formu zpravodaje,přinášíme kopii článku sepsaného kronikářem ohnišťanské kopané-Pavlem Šperkem.
A zde již předkládáme zmiňovaný článek v originální přepisu:
Ohnišťanský fotbal ve vzpomínkách Pavla Šperka.
V minulém čísle Zpravodaje jsme vytáhli na světlo vzpomínky z fotbalové sezóny 1984-1985. V sezóně následující – 1985- 1986 – se našim hráčům v okresní soutěţi vůbec nedařilo.
Získali za 4 výhry, 5 remíz a 11 proher pouhých 13 bodů při skóre 33:44 a obsadili předposlední 10. místo a za to se pochvala rozhodně neuděluje. Z dobových pramenů se dočteme, že příčinou neutěšeného stavu byla špatná kondice, netrénovanost – 6 a méně hráčů na tréninku – pomalost a hlavně tragické neproměňování vyložených šancí. Stylový byl závěr soutěže – prohra 1:9 v Kosičkách, kde jak jsme se dočetli v referátu, byl „obraz hry bídný až prachbídný a vysvobozením z muk byl až závěrečný hvizd rozhodčího“. O utkání v Hlušicích jsme se zase dozvěděli, že „ kdo z přítomných diváků měl zdravé oči musel po něm vyhledat očního lékaře“. Stříleli jsme i kuriózní góly, neboť „hráč Žalman nastřelil soupeři právě ty partie, kde končí záda a od nich se míč dokutálel do sítě soupeře“. Střetnutí Kobylice – Ohnišťany bylo zase na několik desítek minut přerušeno, neboť „podnapilí diváci ošklivými výrazy uráželi jak sudího, tak
naše hráče a ani vyvedení toho nejdivočejšího nezajistilo úplný klid a jen vítězství domácích zabránilo inzultaci některých aktérů“.
A v zápase Ohnišťany – Hlušice se na hřišti „odehrávala doslova jatka, neboť sudí se neřídil pravidlem chránit zdraví hráčů a hráčům z Hlušic dovolil skutečně vše. Naši se uchýlili k oplácení a vznikla nechutná podívaná“. Nutno dodat, že 4 hráči Ohnišťan v zápase pro zranění nedohráli. V této sezoně se v mužstvu objevovala tato jména: Štancl, Šmejc, Šulc, Matějka, Píša, Šperk P., Syřiště M., Pour, Náhůnek, Havelka, Hnízdo, Kumaj, Picek, Bačo, Pastorek, Gernat, bratři Žalmanové, hrající trenér Ladislav Šoltys ….
To žáci v té době předváděli pod vedením Lad. Hlavatého jinou podívanou, byli krůček od postupu do vyšší třídy a skončili druzí. Vstřelili 70 branek – nejlepší Lachman 35 branek – , v mužstvu zářili Křovina, Pavel Šoltys, Jiří Kmínek,Martin Kmínek, Mirek Šoltys, Petr Šoltys, Vrba V., Petr a Marcel Hlavatí, atd.. Některá jména jsou zapomenuta, jiná běhají po našem hřišti dodnes.
Ale abychom jen nehaněli – na závěr sezóny získali pohár za vítězství na turnaji až v daleké Dubnici pod Ralskem, na severu Čech. Bylo to tehdy velké překvapení, neboť naše „partička“ si jezdila na podobné turnaje většinou pro poslední místa. Tentokrát však porazili nejprve domácí
Dubnici 2:1, pak jsme prohráli s muţstvem Jablonného 1:4 a v závěrečném zápase „o všechno“ porazili Osečnou brankou Gernata 1:0.
Turnaj byl tak vyrovnaný, že v případě prohry byli bychom opět poslední, ale naši hoši v sobě našli tolik vůle, že mohli pohár naplnit kořalkou i pivem a oslava byla velkolepá! Byla to předzvěst lepší příští sezóny?
Ale o tom zase snad v dalším vydání Zpravodaje!
Tak, sportu zdar a fotbalu zvlášť a nezapomeňte chodit fandit následníkům hráčů, o kterých byla řeč a kteří byli doslova „pionýry“ ohnišťanské kopané.
http://orion.gc-system.cz/ohnistany.cz/ohnistansky-zpravodaj/
